Problém fast fashion, aneb jak vaše tričko za dvě stovky ničí planetu?

Módní řetězce nás zásobují aktuálními kolekcemi několikrát do roka a my jsme si už zvykli se novým trendům přizpůsobovat. Neustále nakupujeme nové a nové kousky, aniž bychom je ve skutečnosti potřebovali. Nestojí moc, tak proč nebýt v souladu se současnými módními hity? Od trička či šatů za pár korun nečekáme, že nám vydrží navěky, ale na jednu dvě sezóny to stačí, pak je vyhodíme a koupíme nové. Je vám to povědomé? Nejste sami. Zkuste se však předtím, než vyrazíte opět hledat úlovky ve slevách, nad módním průmyslem zamyslet. Třeba nad člověkem ze zemí třetího světa, který tričko za dvě stovky ušil. Víte, kam mířím?

Špinavý módní průmysl

Neustálý tlak na ceny ze strany spotřebitelů se odráží jak na kvalitě zpracování samotného oblečení, tak na podmínkách, ve kterých je vyráběno. I to je důvodem, proč je módní průmysl po tom ropném nejšpinavější průmysl na světě. Způsobuje znečištění vody, pracuje s jedovatými chemikáliemi a zvyšuje produkci textilního odpadu. „Špinavé“ jsou však i podmínky, v nichž pracovníci v zemích třetího světa levné textilie vyrábějí. Nevyhovující pracovní prostředí, dlouhá pracovní doba a plat, díky němuž se stále šičky pohybují na hranici chudoby. Jenže, stejně jako my, se musí starat o rodinu a domov. A tak do továrny chodí dál. Aby si miliony z nás mohly koupit tričko, které za rok skončí v koši. Už z tohoto morálního hlediska je jistě potřeba zamyslet se nad tím, jestli opravdu oblečení za pár korun stojí za to. „Bohužel u nás je to téma zlehčované a vysmívané. Já jsem si uvědomil, o jak velký problém jde, až díky své zkušenosti s fast fashion. Nechci tady sáhodlouze popisovat, jak to v módní branži funguje, ale moje neochota se na tom podílet byla také jedním z důvodů, proč se nyní věnuji šití na míru. Málokdo si dokáže opravdu představit, o jak gigantický problém se jedná a jaké důsledky to bude mít,“ říká Roman Humlíček, přední český pánský krejčí a návrhář.

Země pro další generace

Články na toto téma se začínají internetem rychle šířit a množit. Poukazují na spoustu dalších zajímavých souvisejících témat a příběhů. Za zmínku stojí například iniciativa norských novin Aftenposten, kdy bylo několik norských blogerů vysláno do kambodžské textilky. To, co viděli, dohnalo vášnivé sběratele módních kousků k slzám (více ve videu zde). Což nás může dovést k zamyšlení, co s tímto problémem můžeme dělat. Stejně jako v mnoha dalších ohledech, začít musíme u sebe. „Není přece nutné, aby nám šatníky praskaly ve švech, a každý půl rok jsme oblečení vyházeli a koupili si všechno nové. Méně je více!“ říká Kateřina Jungová, spoluzakladatelka Metráž Design a dodává: „Vůči rychlé módě, která je tak bezohledná k životnímu prostředí i k lidem, kteří ji vyrábějí, mi přijde udržitelná móda jedinou možnou alternativou. A není to luxus, je to nutnost, pokud chceme, aby na Zemi mohly žít další generace lidí. Udržitelná móda znamená důstojné podmínky pro výrobce, čistší přírodu, podporu a tedy i rozvoj lokálního průmyslu a návrhářů.“

Začněme už dnes

Pokud vás článek přiměl k zamyšlení, nenechte věci, které vám vyvstaly na mysli, utéct. Začít se snažit udělat Zemi o něco lepším místem pro život můžeme už dnes. A to nejen díky pochopení problému fast fashion, samozřejmě. I malé krůčky se počítají. Možná si příště koupíme místo dvacátého bílého trička jedno kvalitnější. Od lokálního výrobce, z udržitelného materiálu. Možná se budeme snažit oblečení, které už máme a nepotřebujeme jej, co nejlépe a nejdéle využít tak, aby nevznikal zbytečný odpad. Ale správným krokem bude i to, pokud se budeme o tyto věci prostě jen více zajímat. Jak se na fast fashion díváte vy?