Úzkost nebo fobie? Během pandemie vyhledejte pomoc online!

Svíravý pocit strachu z neznámého? Z onemocnění nebo ze ztráty zaměstnání? Z konkrétní situace nebo děje? Doba pandemie koronaviru a karantény se negativně podepisuje na těle i duši, současně akcentuje dlouhodobé psychické problémy. Pomoc je však nablízku i v době, kdy je nutné dodržovat sociální distancování. Navíc včasná pomoc usnadní léčbu a zrychlí proces uzdravení, nyní je možné využít psychoterapeutických sezení online, která plnohodnotně nahradí klasické sezení. 

Generalizovaná úzkostná porucha

Čím se odlišuje běžný strach od úzkosti? Úzkost se definuje jako nepřiměřený pocit strachu z věcí nebo situací, které nebezpečné nejsou, potažmo z nebezpečných událostí, ke kterým však nemůže dojít, případně je malá pravděpodobnost, že k nim dojde. Trpící pociťuje svíravý strach, který může pramenit z různých situací, kupříkladu ze srocení lidí v městské hromadné dopravě, z létání v letadle, pobytu ve veřejných prostorách, při jízdě ve výtahu, ale také teroristického útoku na dovolené, nebo se může jednat o domnělé selhání v práci či vztahu. 

Psychické i fyzické projevy úzkostí

Při úzkostech trpí nejen duše, ale také tělo. Příznaky úzkostí totiž nejsou jen psychického rázu, ale doprovází je řada fyzických obtíží, častými je zvýšené pocení, dušnost a sevření hrdla, bušení srdce, nevolnost a malátnost, průjmy a zažívací obtíže. Obtíže mohou pronásledovat dotyčného několik let, než vyhledá pomoc, proto je častým návštěvníkem ordinace praktického lékaře, protože je ve zvýšené míře ohrožen chronickými virózami a oslabeným imunitním systémem.

Řešením je pomoc online nejen v době pandemie

Podle odborníků člověk sevřený úzkostmi dlouhou dobu odmítá pomoc, průměrně trvá 7 let, než dojde na psychoterapeutické sezení. Na vině je stud, ale také vlastní odmítnutí přiznání, že něco není v pořádku. Čím dříve však dotyčný vyhledá pomoc, tím bude léčba rychlejší a úspěšnější. V dnešní době je nadto možné využít online sezení pomocí videohovorů na sociálních platformách typu whatsapp nebo skype. Kromě kognitivně-behaviorální terapie se dostane dotyčnému nácviku dechových cvičení pro uvolnění, ale může dojít také na farmakoterapii v případě těžkých úzkostných stavů. 

Komerční článek

Přečtěte si také:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *