Jsme v době, kdy se hlásí rovnoprávnost pohlaví, ale zároveň ženy dostávají za stejnou práci nižší mzdu než muži, přisuzuje se jim slabost, menší ambice, někdy i ne tak vysoký intelekt. Patří do tohoto výčtu také předpoklad, že SPRÁVNÁ žena má být méně sexuálně aktivní a za svůj život poznat méně sexuálních partnerů než muž?
I když seriál Sex ve městě napomohl tomu, aby tento mýtus ztratil na své síle, pořád tu existuje nepoměr. Ženy při otázce, s kolika muži spaly, své číslo často snižují. Proč? Co o ní vysoký počet partnerů vlastně vypovídá? Je snad hloupější, má větší sklony k nevěře nebo je horší partnerkou?
Mám spoustu kamarádek, které jsou chytré, vzdělané, mají skvělou práci a jsou zábavné. Jsou si ve spoustě ohledech velmi podobné a já s nimi sdílím většinu svých názorů na život, vztahy i politiku. Počet mužů, se kterými spaly, se ale liší. Nemění to však nic na tom, co si o nich myslím.
Začít bychom však měly samy u sebe. Umíme se my ženy za svou sexualitu postavit, nebo se za počet sexuálních partnerů stydíme vlastně samy před sebou? Dokážeme nahlas říct, že jsme si s muži rovni? Nebo při otázce na počet sexuálních partnerů opět zalžeme, protože si myslíme, že by to mohlo být „až moc“? A kolik sexuálních partnerů je vlastně hodně?
