Sloupek Anet S.: Čekáme, až se žabák promění v prince?

Jako děti jsme milovaly pohádky. My ženy jsme se často a rády pasovaly do rolí princezen a ve snech jsme si malovaly toho svého vyvoleného. Pak přišla puberta, která krom fyzického vzhledu změnila i naše uvažování. Respektive, jsou to kluci a muži, kteří ho měnili. Brali nám iluze a pohádka se rozpadla. Zjistily jsme, že nemůžeme čekat v koutě a doufat ve zjevení pana Božského. Ale co když v nás pořád zůstává ukryta ta princezna? Co když, chtě-nechtě, pořád nějaké pohádce věříme?

Ve vztazích není vše jen úžasné a skvělé. Dříve nebo později se objeví nějaký problém a někdy je tím problémem právě ON, respektive nějaká jeho vlastnost. „Na vztahu se musí pracovat,“ říkají nám. „On se třeba změní,“ říkáme samy sobě. Ty nejurputnější pak věří, že muže změní láska (rozumějte – výhružky a ultimáta).

Ano, umíme manipulovat a dokážeme s muži ledacos. Jenže některé vadné kusy už nespravíme a problém prostě nezmizí. Má pak cenu držet vztah s někým, kdo pro nás není ten pravý? A bude tu někdy ten pravý? Těžko říct. Ale naivně věřit v to, že se žabák promění v prince? To pak nemusíme střídat partnery a řešit rozchody. Kdyby takové kouzlo (nebo-li ženská síla) fungovalo, tak si prostě z davu vytáhneme jednoho muže a začneme ho modelovat k obrazu svému. Jenže to tak nefunguje, takže bychom si ten výběr měly dobře promyslet, protože reklamace ve vztazích prostě nefungují.

One comment on “Sloupek Anet S.: Čekáme, až se žabák promění v prince?

  • Laďa , Direct link to comment

    Mám tu čest být první komentátor (a dost možná jedinej mužskej), tak snad to bude stát za to:
    Hledat zcela vyhovujícího, tj. dokonalého partnera má jedno úskalí – lidé se v čase mění (stárnou), včetně svých požadavků i priorit. Tedy pokud si najdu někoho, kdo je ideální v daném čase, pak stejně nebude ideální v čase budoucím, pakliže se nebudeme měnit zcela identickým způsobem – stejné zkušenosti, stejní známí, stejné záliby i zážitky… prakticky vyloučeno. Vlastní vůlí (“dobrovolně”) se nezmění nikdo, protože pokud dožil(a) aktuálního stavu a dokázal(a) si najít protějšek, je to pro danou osobu funkční model, tak proč jej měnit? Úsloví praví, že každé zboží má svého kupce. Tzn. je nemoudré zkoušet měnit protějšek, je naopak nutné pracovat na sobě (ať už jsem s kýmkoliv) a najít si do páru takovou osobu, která na sobě chce makat stejně intenzivně.
    Těším se další rozbory a úvahy. A líbí se mi postřeh se žabákem 🙂

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *